Rubriky
Na cestách

Cesta na sever (23): Geirangerfjorden

Geirangerfjorden byl spolu s Nærøyfjordenem v roce 2005 zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. To je jedním z důvodů, proč je v přístavním městečku Geiranger po celou turistickou sezónu našlapáno k prasknutí. Není proto úplně špatným nápadem zajet sem předtím, než v kontinentální Evropě propuknou letní prázdniny.

Geirangerfjorden je patnáct kilometrů dlouhou, maximálně kilometr a půl širokou větví velkého Storfjordu. Do hor se zařezává ve tvaru protáhlého písmena S a na obou stranách ho obrubují stovky metrů vysoké strmé skalní stěny. Z nich do tyrkysových vod fjordu padá několik vodopádů. Dvěma nejznámějšími jsou Dei sju systre (Sedm sester) a Brudesløret (Nevěstin závoj).

Pokud se z Geirangeru vydáte podél vody do osady Homlung, můžete odtud stoupat dobře schůdnou turistickou stezkou šplhající po úbočí k opuštěným boudám Homlungsætra, které kdysi bývaly základnou pro jarní a podzimní pasení dobytka. Pokud se odtud vypravíte po již trochu technicky náročnější cestě dále k osadě Skageflå, odmění vás ikonické výhledy na fjord a Sedm sester známé z cestovních průvodců, propagačních materiálů a Instagramu. A pokud byste chtěli prozkoumat Geirangerfjorden i z trochu jiného úhlu pohledu, vypravte se do osady Ljøen u Hellesyltu. Osada leží přímo naproti ústí fjordu do mateřského Sunnylvsfjordenu. Jako bonus si tu můžete projít úsek staré poštovní cesty.

Rubriky
Na cestách

Cesta na sever (11): Měděný Røros

Pětitisícový Røros patří díky své nadmořské výšce a kontinentálnímu klimatu k nejchladnějším místům v Norsku. Bohatá naleziště mědi, která se zde těžila od 17. století až do roku 1977, přinesla městu značné bohatství a vytvořila nezvyklé kontrasty. Příjemné městečko s malebnými uličkami barevných domečků přechází v hutě jak z Mordoru a sousedí s horami černé strusky, na nichž dodnes neroste žádná vegetace. V roce 1980 byl Røros zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO, takže přes jeho jistou odlehlost je tu dosti živo. I na haldách.