Populace volně žijících obratlovců poklesla za posledních 50 let o 73 %, u hmyzu ztrácíme 1-2 % populace ročně a za posledních třicet let jsme odlesnili území o rozloze Evropské unie. Ztráta biodiverzity je proto spolu s klimatickou změnou jedním z nejzásadnějších problémů naší doby.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) před pár dny publikoval novou zprávu o stavu populací volně žijících živočichů Living Planet Report [1]. Ta vychází z dat databáze Living Planet Index [2] vedené Zoological Society of London (ZSL), která sleduje vývoj stavů 34 836 populací 5 495 druhů [2] suchozemských, sladkovodních i mořských volně žijících obratlovců.
Podle posledních dat poklesl mezi lety 1970–2020, tedy za padesát let, počet volně žijících živočichů o 73 % [1, 2]. V případě sladkovodních živočichů je pokles dokonce 85% [1, 2]. Z pohledu regionů je pak nejproblematičtější Latinská Amerika a Karibik s 95% poklesem stavů. To samo o sobě zní děsivě.
Zdroj: Living Planet Index, Zoological Society of London, https://www.livingplanetindex.org/latest_results
Zdroj: Living Planet Index, Zoological Society of London, https://www.livingplanetindex.org/latest_results
Ještě jasnější představu o stavu ekosystémů na naší planetě však dostaneme, pokud nová data zkombinujeme se studiemi o vývoji populace hmyzu. Hmyz je s více než milionem popsaných druhů jednoznačně převažující složkou fauny. Poslední studie hovoří o tom, že ztrácíme 1-2 % hmyzí populace ročně [3]. Jiné studie hovoří o ztrátě 5-10 % druhů hmyzu během posledních 150 let [3].
Zdroj: The collapse of insects, Reuters, https://www.reuters.com/graphics/GLOBAL-ENVIRONMENT/INSECT-APOCALYPSE/egpbykdxjvq/
Pro nahlédnutí do říše rostlin můžeme použít například data o deforestaci neboli odlesňování. Za posledních 30 let jsme přišli o přibližně 10 % světových lesů, což představuje plochu větší, než je rozloha Evropské unie [4]. Další desetina světových lesů je významně fragmentovaná s žádným či omezeným propojením s okolními lesy, což mj. negativně ovlivňuje rozmanitost ekosystému.
Pro stabilitu ekosystémů je přitom rozmanitost důležitá – druhová i genetická. Úroveň devastace, kterou zaznamenáváme nás tak přivádí do situace, kdy můžeme v brzké době dosáhnout bodů zlomu, za kterými oslabené systémy ztrácejí svou odolnost v takové míře, že již nejsou schopny čelit dalším výzvám a bortí se. Nejen, že tím ztratíme úžasné přírodní bohatství, ale i důležité systémové služby, které nám příroda poskytuje. Ztráta biodiverzity je proto spolu s klimatickou změnou jedním z nejzásadnějších problémů naší doby.
Hlavní důvody poklesu stavu obratlovců vypočítává zpráva Living Planet Report [1] zcela konkrétně. Je to ztráta nebo znehodnocení biotopů, nadměrný lov, klimatická změna, znečištění, šíření invazivních druhů a šíření chorob. Ve všech případech tedy stopy vedou k lidské činnosti – buď k nadužívání zdrojů, nebo nedbalosti a špatné praxi. Ty jsou spojeny se vznikem mnoha produktů, které každodenně používáme či konzumujeme, a praktikami či hodnotovými řetězci mnoha firem.
Nechcete si nechat ujít další články z této série? Zaregistrujte se k odběru mého pátečního newsletteru.
Zdroje dat:
[1] Living Planet Report 2024, WWF, 15.10.2024, https://livingplanet.panda.org/en-US/
[2] Living Planet Index, Zoological Society of London, 15.10.2024, https://www.livingplanetindex.org/latest_results
[3] The collapse of insects, Reuters, 15.10.2024, https://www.reuters.com/graphics/GLOBAL-ENVIRONMENT/INSECT-APOCALYPSE/egpbykdxjvq/
[4] Deforestation, European Commission, 16.10.2024, https://environment.ec.europa.eu/topics/forests/deforestation_en
