Rubriky
Proud

Liberecká železniční odysea

Když se v prosinci rozjely vlaky po Koralmbahn, novém rychlém železničním spojení mezi Štýrským Hradcem a Klagenfurtem, hovořili rakouští politici o očekávaných ekonomických přínosech pro horský region, podpoře průmyslu a propojování trhů práce.

Alespoň trocha takové dopravní infuze by se hodila i Libereckému kraji. Loňská socioekonomická studie [1] zpracovaná pro hejtmanství kraje jmenuje konkurenceschopné železniční spojení se sousedními regiony a elektrifikaci tratí mezi hlavními doporučenými opatřeními pro ekonomické posílení kraje. A není vlastně divu. Ekonomika a obchod odjakživa bujely tam, kde dobře fungovala doprava. Karavanní stezky, obchodní cesty, přístavy, železnice, …

Ekonomika a obchod odjakživa bujely tam, kde dobře fungovala doprava. Slušné železniční spojení Liberce s Prahou je ale v Česku akce alespoň na tři generace.

Nové železniční spojení s metropolí slibuje vláda Liberci přes tři desetiletí. Na začátku to neznělo vůbec nereálně. Liberec je pátým největším městem republiky, od pražského hlavního nádraží ho vzdušnou čarou dělí pouhých osmdesát sedm kilometrů a cestou navíc leží Mladá Boleslav s největší automobilkou v zemi a souvisejícím průmyslovým clusterem. Zdálo by se, že to jsou dostatečně dobré důvody nahradit stávající neelektrifikovanou a nešťastně trasovanou jednokolejku z doby císařství adekvátnějším spojením.

Od devadesátých let do Česka navíc začaly přitékat peníze ze štědrého Bruselu. Španělsko obdobnou situaci dokonale využilo a během dvaceti let otevřelo kompletní síť vysokorychlostních železnic. Jejich souhrnná délka dnes Španěly řadí na první místo v Evropě a druhé místo na světě. Klíčem k úspěchu bylo, že madridská vláda měla jasnou strategii, byla schopná připravit kvalitní projekty a ty následně ku prospěchu celé země pružně realizovat. Vlak z Madridu díky tomu uletí 621 kilometrů dlouhou trasu do Barcelony za dvě a půl hodiny a nabízí tak rychlejší spojení center než letadlo [2].

Kde jsme po třiceti letech my? Ještěd je sice z Prahy vidět, ale rychlík do města pod ním jede také dvě a půl hodiny, boleslavskou automobilku stále obsluhují dýchavičné diesely po kapacitně přicpaných jednokolejkách a trať na Liberec není po třech desetiletích ještě ani nakreslená. Vloni jsme dostali naději, že se snad svezeme v roce 2035. Ale už je po volbách, takže celý projekt se již tradičně odkládá na neurčito. Naše vlády neumějí ušetřit na spotřebě, tak spoření dohánějí na investicích.

Slušné železniční spojení Liberce s Prahou je proto v Česku akce alespoň na tři generace. A to nemluvíme o žádné VRT, ale jen o alespoň částečně dvoukolejné elektrifikované trati, která těch necelých devadesát kilometrů, které obě města dělí, srazí alespoň pod hodinu a čtvrt.

[1] Binek, J.; Šerý, O.; Faltýnek, A.; Šilhan, Z.; Synková, K; Analýza ekonomického rozvoje Libereckého kraje a jeho postavení v rámci České republiky; GaREP; 2025

[2] Přečtěte si třeba můj jedenáct let starý blogový post Vlak umí být rychlejší než letadlo: https://www.zalesem.cz/2015/duvod-23-rychlejsi-nez-letadlo/

Rubriky
O Zemi Osobní stopa

Osobní uhlíková stopa (2): O cíli, hranicích a emisních faktorech

Před týdnem jsem vás jistě nadchnul pro výpočet osobní uhlíkové stopy. Pojďme se tedy pomalu pustit do díla.

Cílem našeho snažení nebude absolutní přesnost. Použijeme postupy, pro které budete doma schopni relativně snadno shromáždit data, a pro které jsou volně dostupné co nejpřehlednější a nejsrozumitelnější podklady pro následný výpočet. Náš výsledek bude stále nadstandardně přesný*) a bude mít vypovídající hodnotu. Celý postup výpočtu vám navíc rozkryje, z čeho se vaše uhlíková stopa skládá, jak moc do ní jednotlivé složky přispívají, co se svou stopou můžete dělat a jaké přínosy nebo dopady mohou různé změny ve vašem životním stylu skutečně mít. To považuji za to nejcennější.

Pro výpočet uhlíkové stopy budete nejprve potřebovat data o vašich aktivitách. Typicky co jste koupili, spotřebovali nebo spálili. Například kolik elektřiny proteklo vaším elektroměrem, kolik zemního plynu jste protopili, kolik benzínu natankovali do rodinného vozu, nebo jak se přepravujete po světě. Půjdeme postupně po kategoriích.

Než začnete data sbírat je třeba rozhodnout, za jaké období chcete svou stopu počítat. Spočítáte stopu za loňský rok najednou? Tak to zpravidla počítáme s firmami. Nebo budete počítat letos průběžně a pozorovat, jak vám stopa postupně bobtná a reaguje na vaše opatření? Tak to dělám se svou stopou já. Obě cesty jsou možné.

Ujasnit byste si měli také hranice výpočtu neboli co bude předmětem vašeho zkoumání. Je to vaše osobní uhlíková stopa nebo stopa celé domácnosti? Ta druhá vám často usnadní sběr dat. Pro výpočet ale budete potřebovat nadchnout i zbytek domácnosti.

Všechna vaše data o spotřebách, nákupech a aktivách budete muset následně „uhlíkově ocenit“. Jakou stopu vyvolávají? Skleníkových plynů máme celou řadu a každý z nich má jiný potenciál globálního oteplování neboli každý je jinak silný. Uhlíková stopa se proto udává v kilogramech CO2 ekvivalentu (CO2e), který zohledňuje příspěvky jednotlivých plynů. Budeme se tedy ptát, kolik kilogramů CO2e uvolní spálení litru benzínu? Kolik CO2e je skryto v litru mléka? Kolik CO2e způsobí na kilometr cesty osoba cestující vlakem?

Koeficienty, které tyto odpovědi poskytují se nazývají emisní faktory. Vznikají zpravidla na základě analýz celého životního cyklu daného produktu, služby nebo nakupované energie a jejich výpočet je trochu věda. Naštěstí je nebudeme počítat, ale jen hledat. U nás v Česku bohužel moc neuspějeme, proto budeme čerpat z práce ministerstev životního prostředí a agentur ochrany životního prostředí například ve Velké Británii, Francii nebo Německu, a použijeme i pár nevládních nástrojů. Dopředu vám mohu slíbit, že vás čeká řada velkých překvapení.

*) Odhad osobní uhlíkové stopy umožňují různé internetové dotazníky, internetová bankovnictví a podobné aplikace. Hrají pozitivní úlohu při popularizaci tématu a základním odhadu stopy. My půjdeme hlouběji, budeme se více ptát proč a hledat alternativy.

Rubriky
O Zemi Osobní stopa

Osobní uhlíková stopa, aneb kovářova kobyla nemá chodit bosa

Přelom ledna a února je období, ve kterém nám začínají od klientů proudit data pro výpočty uhlíkové stopy za loňský rok. Protože věřím, že dekarbonizace ekonomiky není úkolem jen pro firemní sektor a vlády, ale také otázka vědomé změny životního stylu spotřebitelů, sečetl jsem s koncem měsíce i první dvanáctinu své letošní osobní uhlíkové stopy. Každý pátek v následujících týdnech vám ukážu kousek z toho, jak jsem počítal. Pokusím se vás přitom přesvědčit, abyste to zkusili také.

Udržitelnější životní styl stojí určité úsilí, finance a bohužel i nahrazení, omezení nebo vzdání se určitých produktů a služeb. Má proto cenu věnovat se přednostně oblastem, kde vaše počínání bude mít největší dopad. Proto je dobré mít data. Uhlíková stopa rozhodně není všemocný ukazatel. Podchycuje pouze dopad vašich aktivit a nákupů na koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a tím i klimatickou změnu. Přesto je poměrně dobrým vodítkem při snaze pomoci předat tuto planetu dětem v alespoň trochu slušném stavu.

Svou uhlíkovou stopu jsem záměrně počítal bez použití specializovaných výpočetních nástrojů nebo placených licencovaných zdrojů. Excel, Google Sheets nebo obdobný tabulkový procesor, webový prohlížeč, přístup k internetu, základní pořádek v domácím účetnictví a trocha nadšení. To je všechno, co budete potřebovat.

Rubriky
Proud

Nikdy nešlo o Grónsko…

Zájem prezidenta Trumpa o Grónsko byl ospravedlňován národní bezpečností. Kritici za ním viděli suroviny a hamižnost koloniálního střihu. Bílý dům ale nyní nepřímo naznačil, že celou dobu jde především o tučňáky.

Tučňáky? Je to vlastně logické. Tučňáci se dobře oblékají, ven nevyjdou bez fraku, moc toho nenamluví, neoponují, naopak umí velmi dynamicky přikyvovat. Dle dřívějších vyjádření a kroků prezidenta Trumpa rozhodně nelze vyloučit, že právě to jsou vlastnosti, které by z nich mohly dělat ideální společníky a spolupracovníky. Pan prezident nedávno po precizním použití vojenské síly poměrně levně získal second-handovou Nobelovu cenu míru. Proč nyní obdobně nezískat tučňáky?

Háček je v tom, že tučňáci na severní polokouli vyjma zoo nežijí. Ani v Grónsku. Jste bláhoví, pokud si myslíte, že by to příčetná vláda země spravující Aljašku nevěděla. Ostatně prezident Trump nejenže na Aljašce prokazatelně osobně byl, dovezl si odtamtud fotografii s ruským přítelem a ví toho o Aljašce více než většina lidí, ale na tučňáky již jednou dokonce uvalil cla. Moc dobře tedy ví, kde žijí.

Současná americká administrativa již v minulosti použila sociální sítě jako flexibilní platformu pro plánování vojenských útoků. Poslední komunikaci Bílého domu proto nelze brát na lehkou váhu. Úder lze očekávat někde na jižní polokouli. Grónsko je celou dobu jen chytrým krytím.

Rubriky
Evropa Proud

Agresor není přítelem…

Nevěřím, že filmová řešení fungují v realitě. Nevyhledávám v životě eskalaci. Přesto bych parafrázi na známý projev ministerského předsedy v podání Hugha Granta od vrcholných evropských politiků slyšel velmi rád.

Poslední týdny dávají naději, že v Evropě pár z nich chápe nepříjemnou realitu současného světa, zrůdnou povahu ruského režimu, smutnou proměnu americké politiky a tím i transatlantických vztahů. Někteří jsou schopni to vše i pojmenovat, několik je možná dokonce schopno také jednat.

Chybí nám pro ně ale pořád ty správné sesle. Evropa je do značné míry stále nesměle přešlapujícím spolkem národních států a desítek lokálních vladyků. Vážně nás proto bere málokdo a někteří s námi vysloveně vytírají.

Evropská unie má 450 milionů obyvatel. S našimi dnešními nejbližšími spojenci, Velkou Británií, Kanadou, Ukrajinou a Norskem, výsledné číslo vyskočí nad šest set. Přesto se tu necháme z východu zastrašovat ve všech ohledech zaostávajícím Ruskem se 144 miliony obyvatel. Přesto jsme léta v otázkách obrany rádi spoléhali na menšího amerického brášku (340 milionů obyvatel). Bylo to bezesporu pohodlné, jenže ta doba je pryč. Teď kovboj šikanuje nás.

Je nejvyšší čas uvědomit si, jak skvělé místo pro život Evropa je. Jsme bohatí, a to bohatství umíme využít výrazně lépe než Amerika. Dožíváme se vyššího věku, máme větší šanci přežít první léta života, vrátit se živí z práce, nebo se posunout do bohatší společenské třídy. Jedinečná je i kulturní, společenská a ekonomická blízkost toho našeho klubu.

Při vědomí toho všeho, pojďme konečně dospět a Evropu federalizovat. Byl by to logický krok našeho úspěšného projektu a důležitý signál i navenek. Společně jsme to právě my, kdo je největším blokem demokratického vyspělého světa.

Rubriky
O Zemi

Ptačí hodinka: Hodina pro vás a přírodu

Již o tomto víkendu (9.-11.1.2026) se můžete zapojit do letošního sčítání ptactva nejen na krmítkách. Tradiční Ptačí hodinku, největší akci občanské vědy u nás, opět pořádá Česká společnost ornitologická (ČSO).

Sčítat ptáky můžete z okna, na zahradě, v parku, u řeky, či na jakémkoliv jiném příhodném místě. Získáte tak hodinu poklidně stráveného času o samotě nebo s blízkými, poznáte své ptačí sousedy a nakonec Vám přijde hezký ilustrovaný přehled vašeho sčítání. ČSO pak díky Vám získá nenahraditelná terénní data o výskytu a chování ptactva.

Jednoduchá pravidla sčítání jsou srozumitelně popsaná na stránce https://ptacihodinka.birdlife.cz/jak-se-zapojit/. K dispozici je i videonávod.

Já mám krmítka už rozkrmená, atlas ptáků připravený a těším se, čím mě naši opeření sousedé překvapí letos. Přidáte se též?

Doplnění (11.1.2026): Jak to letos dopadlo?

Obrázek: Přehled sčítání ptactva na našich krmítcích během akce Ptačí hodinka v průběhu let. Ilustrace ptáků pocházejí z reportů České společnosti ornitologické.

Rubriky
Na cestách O Zemi Proud

Železnice do příhraničních hor v Česku a Rakousku

„Je to největší socioekonomický experiment Rakouska za posledních sto padesát let. Propojenost trhů práce může vzrůst až o čtyřicet procent. Vznikne nová městská aglomerace s 1,1 miliony obyvatel, což je na rakouské poměry obrovské číslo,“ říká ekonom Eric Kirschner o zprovoznění nové Koralmské dráhy.

V neděli se v Rakousku rozjely vlaky po novém železničním spojení mezi Štýrským Hradcem a Klagenfurtem. Stavba má celoevropský dopravní význam. Rakouská vláda jej však vnímá také jako významnou podporu svých příhraničních regionů. Projekt má pomoci zastavit vylidňování venkova a podpořit rakouský průmysl.

Tato infrastrukturní stavba proto nabízí zajímavé porovnání přístupu Prahy a Vídně k řešení nejen dopravní obslužnosti, ale též ke koncepční správě země.

Rubriky
O Zemi Proud

Dohoda ohledně Omnibusu

Evropský parlament a Rada Evropské unie dosáhly v rámci trialogu (9.12.2025) dohody ohledně nových pravidel pro povinnosti v oblasti nefinančního reportingu a náležité péče.

Povinnost podávat zprávy o udržitelnosti dle směrnice CSRD by se měla týkat pouze společností nad 1000 zaměstnanců a 450 milionů euro obratu. Aktiva již nahrají roli. Odpadla by i povinnost pro veřejně obchodované malé a střední společnosti. Na společnosti sídlící mimo EU by směrnice dopadla pouze pokud by výše uvedeného obratu dosahovaly na trzích EU. Menší společnosti by navíc měly moci odmítnout poskytovat informace o udržitelnosti nad rámec standardů pro dobrovolný reporting (patrně VSME).

Povinnost náležité péče v dodavatelském řetězci (směrnice CSDDD) by se pak měla týkat pouze společností s 5000 zaměstnanci a 1,5 miliardou eur obratu. Odpadnout by měla i povinnost připravovat tranziční plán v souladu s Pařížskou dohodou.

O tomto společném znění bude hlasovat již 11. prosince výbor pro právní záležitosti a následně na svém prosincovém plenárním zasedání Evropský parlament.

Zdroje:

Evropský parlament: Deal on updated sustainability reporting and due diligence rules
https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20251208IPR32080/deal-on-updated-sustainability-reporting-and-due-diligence-rules

Rada EU: Council and Parliament strike a deal to simplify sustainability reporting and due diligence requirements and boost EU competitiveness
https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2025/12/09/council-and-parliament-strike-a-deal-to-simplify-sustainability-reporting-and-due-diligence-requirements-and-boost-eu-competitiveness

Rubriky
O Zemi

EUDR: Chaos v oblasti udržitelnosti pokračuje

Na koncem září (23.9.) Jessika Roswall, evropská komisařka pro životní prostředí, vodohospodářskou odolnost a konkurenceschopné oběhové hospodářství, oznámila záměr Evropské komise odložit o další rok účinnost Nařízení EU o odlesňování (EUDR). Hlavním důvodem bylo, že Komise nezvládla ani po prvním ročním odkladu dobře připravit potřebný IT systém.

Ve středu (26.11.) Evropský parlament hlasy EPP a krajní pravice odhlasoval souhlas s dalším ročním odkladem účinnosti nařízení EUDR a přidal požadavek na jeho revizi. Na finálním textu se tak nyní musí dohodnout Evropský parlament s Radou EU. Navíc to musí stihnout do konce roku. Pro podniky nařízením dotčené tak politici připravili další infarktovou situaci. Začne nařízení platit od 30.12.2025? Bude platit o rok později ve stávající podobě? Nebo v podobě jiné?

Nařízení ukládá importérům surovin spojených s odlesňováním (např. dobytek, kakao, káva, palmový olej, sója, dřevo a další) povinnost ověřit, že tyto produkty nebyly s odlesňováním spojeny. Spotřeba EU se přitom podílí zhruba na desetině celosvětového odlesňování. Vlajkové nařízení unie v oblasti odlesňování však bylo odloženo již vloni, nyní je na stole posun o další rok.

Další stěžejní ambice v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu tak možná opět padne za oběť nedostatečné přípravě a zběsilému vrtění kormidlem. Myslím, že nastalý chaos přitom nesvědčí ani udržitelnosti, ani konkurenceschopnosti. Udržitelnost by si zasloužila odpovědnější a svědomitější přístup. Podnikání by si zasloužilo jasné a stabilní podmínky. Zdroje:
1. ESG Today: EU Parliament Agrees to Delay, Review Supply Chain Deforestation Law
(https://www.esgtoday.com/eu-parliament-agrees-to-delay-review-supply-chain-deforestation-law/)
2. Politico: EU plans to delay anti-deforestation rules, again
(https://www.politico.eu/article/eu-deforestation-rules-delayed-again/)
3. Reuters: EU to delay anti-deforestation law by another year
(https://www.reuters.com/sustainability/climate-energy/eu-will-delay-anti-deforestation-law-by-another-year-commissioner-says-2025-09-23/)
4. Ekolist: Evropská unie znovu odloží nařízení o odlesňování, uvedla eurokomisařka
(https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/evropska-unie-znovu-odlozi-narizeni-o-odlesnovani-uvedla-eurokomisarka)

Rubriky
O Zemi

Hurikán měnícího se světa

Hurikán Melissa dorazil na Jamajku s maximální trvalou rychlostí větru odhadovanou na 295 km/h. Stal se tak nejen první zaznamenanou bouří 5. kategorie, která ostrov zasáhla, ale tzv. landfall (přechod bouře na pevninu) byl také jeden z nejsilnějších, jaké kdy byly v Atlantiku pozorovány. Škody Jamajka teprve sčítá, ale již nyní je jasné, že budou enormní.

Hurikány pro svůj vznik vyžadují obrovské množství energie. Jejím zdrojem je teplo akumulované v mořské vodě. Než vzniknou podmínky vhodné pro rozvoj silných hurikánů, moře se musí prohřát a teplota jeho povrchové vrstvy musí dosáhnout alespoň 27 ºC. Hurikány páté kategorie proto v Atlantiku typicky vídáme od poloviny srpna do konce září.

Mellisa přišla, stejně jako vloni Milton, vlastně velmi pozdě a ukazuje nám novou podobu prodlužující se hurikánové sezony v našem novém, teplejším, světě.

O měnící se podobě hurikánové sezony jsem vloni sepsal krátký článek – viz https://www.zalesem.cz/2024/hlucni-poslove-noveho-sveta/